|
|
Potřeby umírajících a o ně pečujících rodinných příslušníků v mobilním hospici
NOVOTNÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zjištění potřeb umírajících a rodinných pečujících v mobilním hospici. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou potřeby pacientů a pečujících v mobilním hospici a jakým způsobem tyto potřeby hospic naplňuje. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá službami mobilního hospice, nejčastějších problémů, které se řeší u nemocných, jejich pečujících a také u pozůstalých. Praktická část se zaměřuje na výzkum a jeho výsledky. Výzkum byl proveden pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější problémy jsou obavy z bolesti, samoty, zajištění léků, které budou tlumit další negativní příznaky nemoci. Dále je pro nemocné důležitý zájem rodiny i personálu hospice. Pro pečující je nejdůležitější psychická podpora, pomoc s péči, zajištění pomůcek. Z výzkumné části práce vyplynulo, že mobilní hospic napomáhá k naplňování potřeb umírajících a jejich rodinných příslušníků. Všichni respondenti byli s péčí ze strany mobilního hospice maximálně spokojeni. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty mobilním hospicům v Jihočeském kraji, kde mohou být interpretovány jako zpětná vazba celému týmu mobilního hospice.
|
|
| |
|
|
Pastorační péče o paliativní pacienty a jejich rodiny
Víravská, Marie ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato práce se zabývá pastorační péčí o paliativní pacienty a jejich rodiny (pozůstalé). V první části se zabývá náplní péče o umírajícího člověka, a pojmenováním jednotlivých úkolů. Je zde popsán pastorační rozhovor, doprovázení během péče typické pro tuto skupinu a cíle pastorace. Druhá část práce se věnuje péči o pozůstalé a jejími možnostmi v současné době. Jsou zde popsány jednotlivé fáze z hlediska pozůstalých i pečujících a specifika péče o pozůstalé dítě. Je zakončena kapitolou o významu naděje (zejména transcendentální) při pastorační péči o umírajícího člověka a pozůstalou rodinu.
|
|
| |
|
|
Pastorační péče o paliativní pacienty a jejich rodiny
Víravská, Marie ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato práce se zabývá pastorační péčí o paliativní pacienty a jejich rodiny (pozůstalé). V první části se zabývá náplní péče o umírajícího člověka, a pojmenováním jednotlivých úkolů. Je zde popsán pastorační rozhovor, doprovázení během péče typické pro tuto skupinu a cíle pastorace. Druhá část práce se věnuje péči o pozůstalé a jejími možnostmi v současné době. Jsou zde popsány jednotlivé fáze z hlediska pozůstalých i pečujících a specifika péče o pozůstalé dítě. Je zakončena kapitolou o významu naděje (zejména transcendentální) při pastorační péči o umírajícího člověka a pozůstalou rodinu.
|
|
| |
|
|
Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
ZIMOVÁ, Eva
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá.
|
|
|
Jak seznámit děti s tématem smrti?
BRISUDOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem Jak seznámit děti s tématem smrti. Sleduje především truchlení, přijímání a ovlivnění dětí v otázce smrti. Pohled sociologie, který se zabývá historickým a současným nahlížením na smrt. Zde je nastíněna problematika smrti a pohřbívání, se kterou úzce souvisí úmrtí blízkého člověka, smutek a vzpomínání pozůstalých. Práce dále ukazuje pohledy dětské literatury na téma smrti. Tato literatura se stává průvodcem dítěte pro pochopení pocitů vnímaných při osobním kontaktu se smrtí. Dále uvádí, jak dítě přijímá a jak je ovlivňováno smrtí během svého života. V neposlední řadě poukazuje na důležitost komunikace a vysvětlení stávající situace dítěti. Hlavní roli zastává rodina či odborná pomoc, která by měla být dítěti poskytnuta. Přínos této práce vidím v tom, že kriticky sumarizovala dostupnou českou literaturu a krátce porovnala se zahraniční.
|
host ::
RSS.